ESG

ESG reporting #1: Informační minimum

Možná jste už slyšeli o ESG. Možná jste dokonce zaznamenali i zkratky CSRD, NFRD či ESRS. A dost možná si připadáte jako u poslechu jedné písničky od Ivana Mládka. Ano, té s příznačným názvem „Zkratky“. Jenže Evropská unie není žádný Banjo Band a nevymýšlí nové zkratky jen tak pro legraci. V tomto seriálu si je vysvětlíme a přiblížíme povinnosti, které z nich vyplývají. Ať vám kvůli nim v budoucnu třeba nezamrzne úsměv na rtech.

Základní pojmy nefinančního reportingu

Co je ESG (Environmental, Social, and Governance) reporting?

Pojem ESG reporting vychází z trojsloví „environmental, social, governance“. Jedná se tedy o report z oblasti životního prostředí, společnosti a řízení ve firmě. Firmy si budou počítat ESG skóre a od jeho výše se pak bude odvíjet šance na získání úvěru, nových investorů atp.

Co je CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive)?

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) představuje směrnici o podávání zpráv o udržitelnosti. Zavádí nové požadavky za účelem sjednocení finančního a nefinančního reportingu. 

Vybrané firmy již budou zpracovávat jediný report, který bude kromě výroční zprávy obsahovat i zprávu o udržitelnosti a věrohodné kvalitativní i kvantitativní informace o dopadech svých strategií. Strukturu tohoto reportu definují evropské standardy známé pod další zkratkou – ESRS.

Co je ESRS (European Sustainability Reporting Directive)?

ESRS (European Sustainability Reporting Directive) jsou povinné standardy EU, jimiž musí firmy v rámci CSRD přizpůsobit svůj ESG reporting. 

ESRS definují celou strukturu nefinančního reportingu.Tedy:

  • jak má nefinanční reporting vypadat;

  • jaké kapitoly musí nefinanční reporting obsahovat;

  • co všechno má v jednotlivých kapitolách nefinančního reportu zaznít.

Jde o velmi detailní návod, který zahrnuje všechny tři pilíře ESG.

Co je NFRD (Non-Financial Reporting Directive)?

NFRD je směrnice o nefinančním reportingu z roku 2014, která se týká velmi malého množství podniků. Nahradilo ji už zmíněné, CSRD, takže alespoň tuhle zkratku můžete s klidným srdcem zapomenout.

My se po nezbytném vysvětlujícím úvodu už budeme věnovat té, kterou si naopak potřebujete nastudovat do nejmenších detailů.

ESG.

Čeho se týkají jednotlivé oblasti ESG?

ESG pojednává o nefinanční výkonnosti podniku a jeho vlivu na tři hlavní oblasti. Těmi jsou:

  • E – environmental: životní prostředí

  • S – social: společnost

  • G – governance: vedení společnosti

Na základě těchto faktorů lze číselně vyjádřit finanční odpovědnost či udržitelnost firmy. 

A pak už platí jednoduchá matematika: Čím vyšší skóre, tím větší šance firmy na lepší úvěr, zisk nových investorů apod.

Pojďme si všechny pilíře ESG blíže představit.

1. pilíř ESG reportingu: E

Životní prostředí. První pilíř nefinančního reportingu pojednává o tom, jaký k němu má podnik vztah a jak jej svými aktivitami ovlivňuje – ať už pozitivně, nebo negativně. 

Zásadní je zde přístup firmy ke klimatickým změnám a snahy o minimalizaci jejich negativních dopadů. Posuzuje se například to, jaká je uhlíková stopa podniku, kolik emisí vyprodukuje do ovzduší či zda a jak se snaží tyto vlivy minimalizovat.

2. pilíř ESG reportingu: S

Druhý pilíř nefinančního reportingu řeší dopad na společnost. Jak podnik ovlivňuje společnost jako celek a jaké vytváří pracovní prostředí.

Posuzuje se firemní kultura, bezpečnost práce, (ne)diskriminace na pracovišti, vytváření inkluzivního prostředí, vzdělávání zaměstnanců nebo aktivity, které mají pozitivní vliv na komunitu. Může být o třeba podporu či organizaci charitativních projektů.

3. pilíř ESG reportingu: G

Poslední z pilířů nefinančního reportingu se zabývá vedením podniku. To je zásadní ukazatel hlavně pro potenciální investory. 

Posuzuje se transparentnost, účast na kontroverzních kauzách, informace o hodnotách a etice firmy, informace o odměňování zaměstnanců, placení daní, přehledná vlastnická struktura atp.

Kdo musí podat nefinanční reporting v roce 2025? 

První podniky s povinností ESG reportingu za předchozí fiskální rok budou ty, které spadají pod směrnici NFRD. Jedná se o velké společnosti veřejného zájmu, které mají nad 500 zaměstnanců. Jde hlavně o banky a pojišťovny. Půjde také o kotované firmy, které jsou na burze a s jejichž cennými papíry se veřejně obchoduje.

Kdo musí podat nefinanční reporting v roce 2026? 

Druhá vlna ESG reportingu se bude týkat velkých firem, které splňují alespoň 2 ze 3 následujících kritérií: 

  • Více než 250 zaměstnanců

  • Rozvaha aktiv více než 25 milionů eur

  • Roční obrat nad 50 milionů eur



Kdo musí podat nefinanční reporting až později? 

Ve třetí vlně ESG reportingu se očekává zapojení i malých a středně velkých podniků. Pro ty budou vytvořené zjednodušené standardy s plánovanou implementací od roku 2027.

V roce 2028 přijdou na řadu i mateřské společnosti se sídlem mimo EU, jejichž dceřiné společnosti mají sídlo v EU. 

Ty budou muset v rámci nefinančního reportingu vydat konsolidovanou zprávu na úrovni skupiny, pokud:

  • Konečná skupina mimo EU má obrat za poslední 2 roky vyšší než 150 milionů eur a má alespoň jednu pobočku nebo dceřinou společnost v EU.

  • Pobočka generuje obrat vyšší než 40 milionů eur v předešlém roce, nebo dceřiná pobočka splňuje kritéria velkého podniku.



Aktuální povinnosti pro malé a střední podniky vyplývající z ESG 

Pozor! Přestože se malých a středních firem přímá povinnost nefinančního reportingu ještě pár let týkat nebude, tak by měly požadovaná data sbírat už teď.

Nepřímo totiž budou zapojeny už do první vlny ESG reportingu.

V rámci dodavatelského řetězce (a požadavků na ně kladených od odběratelů) budou muset poskytnout data svým obchodním partnerům, kteří musí v roce 2025 podat nefinanční report za fiskální rok 2024.

Toť nezbytné informační minimum k problematice ESG reportingu. Podrobnější a navazující informace vám přineseme v dalších dílech naší série o ESG.