ESG reporting #3: ESRS a tematické standardy

Z předchozího dílu našeho seriálu o ESG reportingu už víte, že v případě tematických ESRS standardů budete kvalitativně i kvantitativně vykazovat pouze to, co je pro váš typ výroby relevantní. Dnes vám tematické ESES standardy stručně představíme, ať víte, které z nich by pro vás mohly připadat v úvahu.

Tematické ESRS standardy pro ESG reporting

Tematické ESRS standardy se dělí do 10 skupin, přičemž 5 spadá pod životní prostředí, 4 se týkají společnosti a 1 je z oblasti vedení podniku. Z toho vycházejí i zkratky jednotlivých standardů. 

• ESRS E1 až E5: Environmental aspects

• ESRS S1 až S4: Social aspects

• ESRS G1: Governance

Tak co jednotlivé standardy řeší a co na jejich základě budete muset vykazovat?

ESRS E1 – Změna klimatu

Podnik zveřejňuje takové informace, které pomohou objasnit, jakým způsobem ovlivňuje změnu klimatu – a to jak z pozitivního, tak negativního hlediska včetně potenciálních dopadů. 

Cílem tohoto standardu je spojit všechny podniky v rámci usilování o snížení globálního oteplování na 1,5 °C.

Snaha o zmírnění klimatických změn se týká 7 skleníkových plynů, především oxidu uhličitého a metanu.

Standard E1 se dále zabývá otázkou přizpůsobování se změně klimatu a požadavky, které s sebou přináší.

ESRS E2 – Znečištění

Podnik vykazuje, jak ovlivňuje znečištění ovzduší, vody a půdy. Je potřeba vykázat i schopnost podniku přizpůsobit strategii a obchodní model požadavkům na přechod k udržitelnému hospodářství. 

Tématem tohoto standardu jsou emise, které podnik vypouští do ovzduší, vody nebo půdy. Cíl je jednoznačný: vytvořit prostředí bez toxických látek a s nulovým znečištěním. Dosáhnout se toho má prostřednictvím snižováním těchto emisí a preventivními opatřeními.

ESRS E3 – Vodní a mořské zdroje

Standard E3 v rámci ESG reportingu řeší:

• jak podnik ovlivňuje vodní a mořské zdroje;

• jak přispívá ke snížení spotřeby vody;

• jak a do jaké míry přispívá k ambicím Zelené dohody pro Evropu v oblasti čistého vzduchu, čisté vody, zdravé půdy a biologické rozmanitosti a k zajištění udržitelnosti modré ekonomiky a odvětví rybolovu.
  
  

ESRS E4 – Biologická rozmanitost a ekosystémy

Standard E4 se zaměřuje na to, jak podnik ovlivňuje biologickou rozmanitost a ekosystémy.

A to jak pozitivně a negativně, tak reálně i potenciálně. Včetně toho, do jaké míry přispívá k faktorům, které způsobují úbytek a degradaci biologické rozmanitosti a ekosystémů. 

É čtyřka se dále věnuje plánům a schopnostem podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model snaze o zachování integrity biosféry.

ESRS E5 – Využívání zdrojů a cirkulární ekonomika

Na základě posledního ekologicky zaměřeného standardu podnik zveřejňuje informace o tom, jak ovlivňuje využívání zdrojů – včetně účinného využívání zdrojů, zamezení vyčerpávání zdrojů a udržitelného získávání obnovitelných zdrojů. 

Vykazovat se bude také snaha o minimalizaci odpadů, zachování co nejvyšší hodnoty výrobků, materiálů a jiných zdrojů a maximalizaci jejich efektivního využívání při výrobních procesech.

ESRS S1 – Vlastní pracovní síla

Podle nařízení prvního standardu z oblasti společnosti podnik zveřejňuje skutečnosti, které mají dopady na vlastní pracovní sílu, tj. zaměstnance a kontraktory. Je třeba vykázat:

• pracovní podmínky: bezpečné zaměstnání, pracovní doba, přiměřené mzdy, sociální dialog, kolektivní vyjednávání, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, zdraví a bezpečnost,

• rovné zacházení a příležitosti pro všechny: rovnost žen a mužů, včetně stejných odměn za rovnocennou práci, odborná příprava a rozvoj dovedností, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti,

• další práva související s prací: dětské práce, nucené práce, přiměřené bydlení, soukromí.

ESRS S2 – Pracovníci v hodnotovém řetězci

V tomto případě se řeší a vykazuje to samé, co v ESRS S1, ale v souvislosti s pracovníky v hodnotovém řetězci. Jde o fyzické osoby vykonávající práci v hodnotovém řetězci podniku bez ohledu na existenci nebo povahu jakéhokoli smluvního vztahu s tímto podnikem. 

ESRS S3 – Dotčené komunity

Pokud podnik jakýmkoliv způsobem ovlivňuje komunitu ve svém okolí, musí to zahrnout ve svém výkazu. Vykazují se skutečné i potenciální dopady v souvislosti s:

• hospodářskými, sociálními a kulturními právy komunit (přiměřené bydlení, dostatek potravin a pitné vody, sanitační zařízení),

• občanskými a politickými právy komunit (svoboda projevu, svoboda shromažďování, dopady na obránce lidských práv),

• konkrétními právy původních obyvatel (svobodný, předběžný a informovaný souhlas, sebeurčení, kulturní práva).
  
  

ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé

Podnik vykazuje, jaké má dopady na spotřebitele a koncové uživatele související s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku – a to prostřednictvím výrobků a služeb i prostřednictvím jeho obchodních vztahů.

• Dopady související s informacemi (soukromí, svoboda projevu, přístup k informacím.

• Osobní bezpečnost spotřebitelů (zdraví a bezpečnost, ochrana dětí).

• Sociální začleňování spotřebitelů (zákaz diskriminace).
  
  

ESRS G1 – Chování podniků

Jediný tematický standard v oblasti governance se zaměřuje na otázky, které jsou v tomto standardu souhrnně označovány jako „chování podniků nebo otázky chování podniku“.

Vykazuje se:

• etika v podnikání a firemní kultura, včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat;

• řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů, zejména s ohledem na opožděné platby malým a středním podnikům;

• činnosti a závazky podniku související s uplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností.

Tolik k tematickým standardům pro nefinanční reporting. V posledním díle našeho seriálu o ESG se zaměříme na to, jak vám s těmi reporty pomůže MES.